Každé dva roky pořádá naše škola zájezd do polského Krakova, koncentračního tábora Osvětim a do solných dolů Vělička. V letošním roce vyrazili studenti kvinty, sexty a septimy. Tady jsou střípky za naší cesty:
Krakov
Naší první zastávkou v Krakově byl hrad Wawel a katedrála, sídlo starobylé univerzity a arcibiskupství. Před výstupem na Wawelský kopec jsme se zastavili u sochy draka, který chrlí oheň. Tato socha se pojí s legendou, podle které zdejšího nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes.
Naše další kroky směřovaly na Rynek Główny – hlavní náměstí, které patří mezi největší středověká náměstí v Evropě. Zde jsme aspoň mohli ocenit vnější část kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je nejen skvostem díky své gotické architektuře, ale také je abnormální díky nesouměrnosti jeho předních věží. Tato asymetrie dodává kostelu nezaměnitelný a trochu tajemný charakter.
Vělička
Při nedávné návštěvě Polska se školou jsme navštívili slavný solný důl Vělička, který se nachází nedaleko Krakova. Tento podzemní komplex patří k nejstarším na světě a od roku 1978 je zapsán na seznamu UNESCO.
Nejvíc mě zaujala kaple svaté Kingy, která je nejen obrovská, ale také neuvěřitelně detailně propracovaná. Sochy, stěny, strop i lustry, téměř všechno je ze soli, a přesto to působí jako kamenný chrám. Je těžké uvěřit, že tohle všechno vytvořili horníci ručně, bez moderní techniky nebo vzdělání.
Chodby solného dolu Vělička mají přibližně 300 kilometrů, avšak pro turisty je otevřena trasa dlouhá 3,5 kilometru vedoucí do hloubky 135 metrů pod zem.
Osvětim
Už příjezd do tábora začíná být intenzivní…Ostnaté dráty připomínající jehly zabodávající se do srdce, pár zřícených domů. Člověka začíná mrazit ještě před samotným vstupem do tábora. Nejprve procházíme nekonečnou halou, kde zní tisíce jmen nevinných obětí. Následně se ocitáme přímo před branou s nápisem Arbeit macht frei.
I přes to, že všichni víme, co se na tomto místě stalo a existuje spousta fotografií, vidět vše na vlastní oči je úplně něco jiného. Toto místo slouží jako připomenutí chyb lidstva, na které bychom neměli zapomenout, abychom se jich mohli v budoucnosti vyvarovat.
Mgr. Zuzana Jirchářová
Publikováno: 12.05.2025
