24Hodinový maraton v ping pongu na Gymnázium ve Varnsdorfu

Ve čtvrtek 30. 11. 2017 se ve 12 hodin dopoledne otevřely brány našeho gymnázia široké veřejnosti. Den otevřených dveří? Nejen to! Naše škola pořádala „ 24 hodinový maraton v ping pongu & den otevřených dveří.“  Celých 24 hodin jste si mohli kdykoliv přijít zahrát  ping pong. Od 16 hodin prohlédnout školu, kde byl rozmanitý doprovodný program. Dát si něco dobrého v septimě. Zúčastnit se turnaje v boulderinku a dalších aktivit.

Dovedete si představit, že za 24 hodin všichni dohromady odehráli 31 471 míčků? Nebo že počet všech účastníků maratonu vystoupal na číslo 425 lidí? Ani věk v našem maratonu nebyl pro nikoho překážkou, nejmladším účastníkům bylo 8 let a nejstaršímu 71 let. Zkrátka, věk není problém, je otevřeno 24 hodin, vybavení vám půjčíme. Máte nějaký důvod příště nepřijít? Nesmím opomenout zmínit naše hrdinky Aničku Hudecovou a Domču Fábryovou, které jako první holky v historii našeho „24 hodinového ping pongového maratonu“ odehrály celých 24 hodin! V číslech 278 setů, 5430 odehraných míčků a spousta odhodlání! Víc vám k tomu napsaly holky samy!

Domča: Abych řekla pravdu, nijak jsem se toho nebála. Ráda přijímám výzvy a dělám vše na 110%. Začátek byl však opravdu nudný a já se začala obávat, že to bude těžší, než jsem si myslela. Tenhle pocit mě však brzo opustil, protože za námi začali chodit známí a kamarádi, kteří donesli něco dobrého a zahráli si s námi. S přáteli to utíkalo poměrně rychle. V noci nám dělali společnost kluci ze sexty, byla jsem tak unavená, že mi jejich vtipy přišly vtipné. Jsem na sebe opravdu pyšná, hlavně na svá kolena, která mi každou chvílí měla upadnout. Nakonec bych chtěla moc poděkovat hroznovému cukru a kávě. Tahle dvojka mě držela 24 hodin na nohou.

Anička: 31 hodin bez spánku, 24 hodin zírání na hodiny, 21 hodin pinkání, 3 hodiny odpočinku. Takhle jsme strávily svůj čtvrteční a páteční den s Domčou my. Když dopředu víte, že to, co teď děláte, budete dělat dalších několik hodin, tak vás to začne štvát už po 5 minutách. Digitální hodiny, které máme ve školní tělocvičně se mi už skoro vypálily do očí, z toho, jak často jsem na ně koukala, ale musím říct, že to uteklo rychleji, než jsem očekávala. Chtěla bych hrozně moc poděkovat všem, kteří nám přinesli jídlo, pinkli si s námi do míčku, rozesmáli nás a donutili zůstat vzhůru až do konce. Poslední tři hodiny byly asi nejhorší, ale zvládly jsme to! Buďme upřímní, říct: „hraju už 17 hodin“ zní docela dobře. Co teprve „odehrála jsem ping pongový maraton.“ Jsem ráda, že jsme do toho šly. Je to jedno z hezkých zakončení našeho studia na gymplu a oficiálně jsme se zapsaly do historie školy. Pro jednou v něčem dobrém.

Troufli byste si i vy hrát ping pong 24 hodin?

Bára Krajčovičová – oktáva

P. S. Neodpustím si připsat k Bářinýmu článku poznámku a poděkovat našim pomocnicím, které s námi vydržely přes celou noc v tělocvičně. Byly nám vždy k ruce, počítaly vytrvale výsledky a povzbuzovaly Aničku s Domčou.

Byla to Markéta Beranová, Nikča Bečvářová, Terka Můllerová a Nela Bradíková.

Také díky za fotky Hance Těšitelové, Apoleně Typltové a Markétě Beranové. No a já děkuji panu Dopitovi, že jsme to prostě zmákli.

Mgr. Radka Holubářová     

                                                  

 

 

 

Publikováno: 15.12.2017