Odstartovala ho Tereza v pondělí v osm ráno a zakončil Filip z kvinty ve čtvrtek ve 13 hodin. Celkem pětaosmdesát zkoušení ve čtyřech dnech, k tomu příprava zázemí před třídou tercií, aby čekatelé na zkoušku měli svůj prostor a příprava vkusného místa ke zkoušení ve třídě s potřebnými pomůckami jako jsou mapy, atlasy, slovníky, fungující hodiny, které měří každému po deseti minutách. Zkouším své žáky z českého jazyka (gramatika, sloh, literatura) nebo dějepisu, někteří se zapsali na oba předměty. Sekundán střídá sextána, kvintán terciána, čeština dějepis. Musím se rychle zorientovat, které učivo je zadáno, snažím se povzbuzovat, být vlídná, usměvavá (vzpomínám na své profesory…). Žáci mi dělají vesměs radost, ovládají učební látku, umí se hezky vyjadřovat. Nesmí mě "rozhodit", že historický předmět, který si přinesli na dějepis, je daleko mladší, než jsem já. Nejvíc mě těší, že při jeho obstarávání zapojili rodinu a povídali si - např.: jak se pralo na valše, jak funguje samovar, kdo je na černobílé fotografii, odkud děda přivezl poštovní známky,… Příběhy veselé i smutné jako sám život. Jsem unavená, ale spokojená. Dneska si myslím, že mám krásnou práci - dívám se na zdravé, chytré, veselé mladé lidi a poslouchám…
Mgr. Jana Petrová
Publikováno: 24.01.2018
