„Ut videam“ aneb kvinty na litoměřickém biskupství

„Ut videam“ neboli česky „Ať vidím“ je mottem Mons. Jana Baxanta, našeho biskupa, podle jehož vlastních slov vyjadřuje přání být schopen vidět pravou podstatu věcí, nenechat se ukonejšit tím, jak se jeví na povrchu a proniknout ke skutečnému jádru, vidět nejen očima ale i srdcem. Troufám si tvrdit, že tradiční návštěvy kvint na litoměřické diecézi, letos obou kvint A i B společně, jsou právě podobnou snahou umožnit žákům i učitelům nahlédnout pod pokličku zřizovatele, poznat kým je a vytvořit si k němu skutečný nejen papírový vztah. A je nutno říci, že letos se záměr určitě cílem neminul.

Třešničkou na dortu byla prohlídka věže, kterou nám představil sám zdejší kanovník, kdy jsme si mohli z jednoho nejvyšších bodů Litoměřic prohlédnout a vyfotit město a celou okolní krajinu.Už ranní počasí předznamenalo nadcházející krásný květnový den, mezi žáky panovala dobrá nálada. Cesta proběhla téměř bez zdržení, netrvalo dlouho a už jsme se kochali krásami historického centra Litoměřic a dorazili podle plánu na samotné biskupství. Začali jsme v honosném uvítacím sále a byli provedeni samotnou jeho excelencí snad po všech koutech budovy. Žáci i doprovázející učitelé tiše a pozorně poslouchali nenucené průvodní slovo k obrazům, symbolům a jiným zajímavostem síní a pokojů, pronášené z pozice přirozené autority a okořeněné inteligentním, laskavým humorem pana biskupa, který vystupoval v roli průvodce jako ryba ve vodě. Přítomní zjistili, že tento skromný muž vládne několika jazyky včetně italštiny, poznali dvě k nerozeznání podobná dvojčata, která nás na audienci pohostila zmrzlinou a kávou, a dostali od pana Baxanta dostatek prostoru na případné dotazy či rozhovor ohledně čehokoli.

Mons. Jan Baxant, dvacátý biskup litoměřický, se opět projevil, jako již mnohokráte v minulosti při návštěvách Gymnázia Varnsdorf, jako moderní vzdělaný kněz s milým chováním a přátelskou povahou moudrého člověka, který poznal život i svět v jejich dobrých i zlých podobách a uměl se s tím vyrovnat, jak je jeho postu hodno. Jsem rád, že nejen my pedagogové ale především žáci, vědí, jaké má naše škola kořeny a odkud vyrůstají. Lze bez váhání říci, že patříme k těm málo školám, které mají skutečně vlastní identitu, a můžeme být na to právem hrdí.

Mgr. Marek Jasa

Publikováno: 23.06.2018