…v minulých letech bych touto dobou určitě povyprávěl o projektových dnech, olympiádách, přípravě na maturity – ale letos se ty běžné věci tak nějak vytratily… …a právě proto bych vám chtěl napsat něco jen tak – řekněme pro potěšení… …tak snad: kdysi, asi před čtyřmi lety, jsme někdy na podzim zachránili ježka Standu (je na prvním obrázku) – to se tak ještě nejmenoval, jméno mu daly až holčiny z dnešní kvinty B (a ty se také posléze staly jeho svědomitými ošetřovatelkami), Standa, krmen moučnými červy a psími konzervami, docela pěkně prospíval (skoro jako brambůrkové dítě na mobilu) – a nakonec u nás pobyl téměř dva roky, než byl vystěhován do rumburských lesů! …A najednou tady byl letošní koronavirový podzim, mimořádně teplotně přívětivý a vyrovnaný: snad i proto jsme se s Juráškem často rádi courali po nocích, častěji než jindy – a nebyli jsme zdaleka sami – člověk by nevěřil, co se pár kroků od školy dá potkat zvířátek… …ale bezkonkurenčně nejvíce zde letos pobíhalo pozdně narozených ježourků, posledního jsme potkali 10. prosince(!) – nechat ho na pospas blížící se zimě nepřicházelo vůbec v úvahu – a tak (zatím dodnes bezejmenný) ježourek skončil v kabinetě biologie. Žijeme si s ním a s Juráškem v pěkné shodě – Jurášek ježourka toleruje od chvíle, kdy pochopil, že na jeho vlastních přídělech bašty přítomnost nového strávníka není znát… …takže si ježourek volně (hlavně v noci) courá po obou kabinetech, zbaští dvě porcičky „červíků“ – a podle nálady se jde prospat pod skříň – ale ještě raději si vleze do úložného prostoru sedačky, do části, na které má svůj pelíšek Jurášek. Jak je vidět z obrázků, zkoušel bydlet i v mých botách (ale ty mu byly malé…). V sedačce si zaleze do tašky s rezervní „Juráščí“ dekou a chrundí… …a na stravu si vydělává coby učební pomůcka v on-line hodinách přírodopisu – a také tím, jak je pořád legrační... …tak se snad i on dočká jara a bude moci vyrazit do bezkoronavirové přírody!
P. S.: Omlouvám se za všechny ty „trojtečky“, ale když ona se mi hrozně líbí ta klávesová zkratka „Ctrl tečka“…
Mgr. Vladimír Holeček
Publikováno: 31.01.2021
