Vzhůru do lesů s DofE

“Překážky se stavějí do cesty obyčejným lidem proto, aby se se z nich stali lidé neobyčejní” (Harry Paul Jeffers)

Program DofE, do kterého je naše škola zapojena třetím rokem, studentům pomáhá s osobním rozvojem, učí je vytyčovat si cíle a vede je k vytrvalosti a trpělivosti při jejich naplňování. Nedílnou součástí všech úrovní programu je i
expedice, která je pro mladé lidi výzvou k překonání obav z neznámého a také příležitostí vyrazit s partou na několik dní do přírody a objevovat zajímavá místa. První prázdninový den (1. 7. 2021) tak dvanáct našich studentů opustilo pohodlí svých domovů, aby se vydali do náruče lesů Lužických hor. Pro některé z nich to byla vůbec první trampská zkušenost, druzí prvně putovali a tábořili bez rodičů.

Expediční výzvy

Začátek a cíl cesty byl pevně daný - od budovy Gymnázia Varnsdorf do Kyjova u Krásné Lípy, konkrétní trasu si však studenti volili a plánovali sami. Po počáteční poradě nakonec všechny čtyřčlenné skupinky vyrazily vstříc studáneckému kopci, první větší expediční výzvě. Výšlap všichni zvládli bez obtíží. Od pramenů říčky Křinice na Studánce, kde poutníci společně poobědvali a okusili vodu ze studánky, pokračovali do Krásné Lípy. Odtud je cesta vedla přes Kamennou Horku a zaniklou osadu Hely až k místu táboření - Kyjovské přehradě. S plnou polní na zádech tak všichni našlapali slušných 15 km a nastoupali téměř 300 výškových metrů (viz mapa cesty). Expediční skupinky se přitom po celý den v terénu pohybovaly samy bez doprovodu dospělých a jen za pomoci klasické papírové mapy. Kontrolní setkání s vedoucími probíhala na několika předem domluvených styčných bodech.

Co se zprvu mohlo zdát pouhým testem fyzické zdatnosti, ukázalo se být i zkouškou charakteru. Už při přípravě a balení batohů mladí trampové zjišťovali, jaký rozpor může nastat mezi představou ideální výbavy a snesitelnou váhou výsledného zavazadla. Své přátelské vztahy posléze podrobovali zkoušce, když si v rámci expedičních skupin rozdělovali úkoly a role. Co je však nejdůležitější: Všichni nakonec prokázali, že jsou skvělými týmovými hráči. Na místo táboření skupiny dorazily v pořádku a pospolu. V každém ze společně postavených stanů se dala bez úhony přečkat deštivá noc a z vlastnoručně připravených teplých pokrmů se každý nasytil, aniž by ho následně rozbolelo břicho.

Zapsáno do vzpomínek

Jeden den a jedna noc se nezdá moc. Často dny prožíváme tak, že už se nám po čase ani nevybaví. Studenti však na své cestě museli opustit zónu komfortu a čelit novým výzvám. Ne vše bylo snadné a zadarmo. Pro nohy nezvyklé chůzi je celodenní cesta náročná. I desetikilový batoh se pro čtyřicetikilovou cácorku stává pořádným balvanem a vytrvalý déšť, kterým nás přivítalo ráno druhého dne, promáčí i kvalitní pláštěnku. Kdo se však nezalekl a otevřel své srdce, bude si nejspíš pamatovat úplně jiné věci: Chuť třešní natrhaných u cesty; vůni sena z kupek, do kterých chlapci naskákali, aby je pak pod přísným dozorem majitelky museli zase shrabat; chlad vody z přehrady svírané dvěma chráněnými územími; pečení delikatesní nadívané okurky; ... 

Představa, že ráno vstanete, obléknete se, hodíte batoh na záda a s pár kamarády se vydáte na toulky přírodou, se možná někomu může zdát potrhlá a přežitá. Z faktu, že za zaklaplými dveřmi svého bytu zanecháte měkkou peřinu, ledničku nacpanou jídlem a vyvoněnou teplou sprchu, abyste je dobrovolně vyměnili za spací pytel, jídlo opečené na ohni a koupání v ledové vodě, mnohým možná vyskočí husí kůže. Ten, kdo to někdy zkusil se ale nejspíš na chvilku zasní a nostalgicky vzpomene na své vlastní prožitky. Tam, kde opouštíme vyjeté koleje každodenní rutiny svých životů, totiž sami sebe poznáváme nejlíp. A často zjišťujeme, že je v nás víc, než jsme si o sobě doposavad mysleli.

Přidej se i Ty a zažij s námi DofE! Více informací o programu na naší škole: https://bgv.cz/53-p-dofe.html

Text: RNDr. Štěpánka Dlouhá

Foto: Mgr. Stanislav Hocko, Mgr. František Paulus


 

 

Publikováno: 10.08.2021