Expediční výcvik DOFE – dovednosti štípání dřeva, rozdělávání ohně a zásady bezpečnosti práce se sekerou a nožem
Nápad uspořádat v rámci DOFE kurz tábornických dovedností se zaměřením na práci s nožem a sekerou nám zrál v hlavě už delší dobu. Začátkem léta jsme uskutečnili výpravu do Kyjova, kde jsme se mimo jiné učili rozdělávat táborový oheň a vařit na něm. Při společné přípravě táboráku jsem si uvědomil, že by bylo dobré naše svěřence příště obeznámit i s přípravou dřeva pomocí sekery či polena a nože, zkrátka je vyzbrojit praktickými tipy a triky, jak na to bezpečně a s co nejmenší námahou.
Práce s těmito nejběžnějšími ostrými nástroji v sobě totiž skrývá mnohá nebezpečí zejména pro ty, kteří sekeru a nůž běžně nepoužívají. Avšak i pro pokročilé táborníky může mít smysluplná instruktáž velký přínos. Ztráta respektu k užitkovým nástrojům se mnohým „mazákům“ nevyplatila a nová zkušenost v práci s nimi bývá často vykoupena bolestivým zážitkem. Takové získávání zkušeností je o to více noční můrou každého instruktora či pedagoga, který bere děti do přírody. Proto je lepší nehodám předcházet a expediční výcvik je jednou z nejpraktičtějších a nejzábavnějších cest, jak toho docílit.
Při výcviku jsem se jako instruktor zaměřil především na úplné základy práce s uvedenými nástroji: správné držení nástroje i obráběného materiálu, postoj a pozice těla při práci, umístění polena na sekací plochu, vedení seků, použití užšího polena jako palice při zaseknutí nástroje v materiálu apod.
Hned od začátku bylo jasné, že kluci přistupují k práci se sekerou úplně jinak než holky. Zajímavé bylo sledovat, že kluci jdou do toho s větší vervou a více riskují, zatímco děvčata jsou daleko opatrnější a někdy se obávají použít větší fyzickou sílu. Mou úlohou bylo klukům vštípit zásady bezpečnosti, zejména s ohledem na okolo stojící kamarády, naproti tomu holkám bylo potřeba dodat sebevědomí nebát se pořádně praštit. Obě skupiny nicméně uvítaly praktické techniky a vychytávky, kterými si sekání sekerou a řezání nožem můžeme usnadnit. Musím říct, že se bavili i dospělí a že si každý něco nového odnesl. Posledním ale neméně zábavným bodem venkovního programu bylo rozdělání ohně pomocí troudu a křesadla a opékání buřtů a pečení brambor v popelu.
Zbytek jeden a půldenního soustředění byl věnován školení účastníků k systému ORB (formulace cílů, zapisování aktivit) a zhlédnutí filmu s cestovatelskou tematikou. Dopoledne následujícího dne jsme potrénovali stavění stanů, uklidili tábořiště a učebnu, kurz jsme uzavřeli zhodnocením akce.
Samotný výcvik proběhl v půlce října v Plšíkově učebně, která je součástí areálu Správy NP České Švýcarsko v Krásné Lípě. Tato netradiční a na první pohled krásná výuková zóna, která má podobu dřevěného altánu s možností otevřít stěny úplně dokořán a být součástí okolního lesoparku, byla vytvořena v roce 2017 na místě starého, nefunkčního skleníku.
V závěru bych chtěl poděkovat Správě NP České Švýcarsko za laskavé poskytnutí jak místa, tak nástrojů a mnoha jiných věcí potřebných k výcviku, jmenovitě manželům Judovým, kteří vynaložili nemalé úsilí, abychom se u nich s našimi „dofáky“ cítili jako doma.
Mgr. Marek Jasa
Publikováno: 12.01.2022
