V březnu se třída kvarta vydala na dvoudenní seminář do Památníku Terezín.
Program byl dost nabitý, hodně jsme se toho dozvěděli. Bydleli jsme v
Magdeburských kasárnách, kde jsme měli i jídelnu.
První den hned po příjezdu jsme měli úvodní přednášku a seznámení s
Terezínem. Poté následoval oběd. Po obědě jsme byli rozděleni do dvou skupin.
Nejprve jsme se šli podívat do Muzea ghetta s průvodcem. Po celou doby prohlídky
jsme také dostávali úkoly, jako třeba abychom našli v místnosti plné jmen určité
jméno, nebo jsme zjišťovali jaké povolání mohou vykonávat Židé apod. Po večeři
následovala prohlídka podzemního systému Hlavní pevnosti, kterou jsme si potom
mohli projít v úplné tmě a trošku si tím přiblížit, jak se tu dříve pohybovali vojáci.
Druhý den nás čekala prohlídka bývalého ghetta spojená s krematoriem.
Největší „zážitek” pro mě byla prohlídka Malé pevnosti. Když jsem viděla ty samotky
a to, jak to v nich fungovalo, mohla jsem si lépe představit, jak to v té době bylo.
Zajímavý byl také workshop, kde jsme se bavili o tom, co je to propaganda. Na
začátku jsme dostali letáčky, u kterých jsme měli rozhodnout, zda to je propaganda,
či nikoliv. V průběhu jsme mohli svá rozhodnutí libovolně měnit. Na závěr nás čekala
online beseda s pamětnicí. Tato beseda mi toho dala asi nejvíce, protože není nic
lepšího než si poslechnout skutečný zážitek. Ještě bych ráda zmínila to, že to bylo
výborně zpracované, paní tam měla obrázky a k nim vyprávěla, takže se to dobře
poslouchalo.
Výlet do Terezína se mi moc líbil, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí.
Věřím tomu, že podobné semináře představující bolestivou minulost nás uchrání od
toho, aby se v budoucnu mohlo něco podobného znovu stát.
T. Hrozová, kvarta
Líbí se Vám článek?
Podívejte se na další články
Univerzitní knihovna očima středoškoláků
O projektovém dnu Katalogizace ročníkových prací 2015–2021 paní učitelky Janákové napsal Dominik Sieber.
Expedice jak na severní pól
Je známo, že během studia na gymnáziu ve Varnsdorfu vás čekají mnohá dobrodružství, na která jen tak nezapomenete. Jedním z nich je sportovně turistický kurz ve Slovinsku, který letošní rok naše třída úspěšně absolvovala.
CO KDYBY...
„Občas tak jedu autobusem a projíždím město, kde jsem vyrůstala. Koukám z okna a pozoruji lidské životy kolem. Občas přemýšlím o tom, co by bylo, kdybych neudělala stejná životní rozhodnutí. Co by bylo, kdybych byla perfektní, kdybych odpustila všem kolem? Co by se stalo, kdybych v jedné maličké uličce mé životní metropole zvolila jinou odbočku? Co by se stalo, kdybych nepotkala ty stejné lidi? Jak by můj život vypadal, kdyby těch lidí z mého života tolik neodešlo? Jaká bych byla já?“ Karolína