Oktáva A - Na Rozloučenou

Vážení učitelé, milí studenti našeho Biskupského gymnázia,

mám úžasnou zprávu. Po osmi letech na tomto ústavu se naše třída konečně na něčem shodla! Tou věcí nebyl maturitní ples, ale společný zájem o to, abychom se se školou, na které mnozí z nás strávili víc času, než budou moci na jiných školách, rozloučili a možná tím i zanechali vzkaz našim následovníkům. Shodli jsme se dokonce i na tom, že když toto rozloučení bude mít formu podobnou recenzi, mohlo by snad působit originálně a možná i vzbudit zájem u čtenářů.

Budova varnsdorfského gymnázia je krásná, historická a rozsáhlá. Už samotný její vzhled napovídá, že jde o školu, která má úroveň a která si zachovává způsoby a noblesu dob minulých. Například její fasáda, která je vypracována s takovou historickou přesností, že místy dokonce budí dojem, jako by opadávala. Neméně působivá je pak výzdoba školních chodeb, sestávající z výtvarných děl studentů či biologických exponátů. A když se po tom všem člověk dostane až do naší třídy, může se pokochat pohledem na stěny natřené oči drásající oranžovou barvou, vzadu vyzdobené Vaškovým půl roku starým pytlem na tělocvik a černou šmouhou od puku.

Ale s touto učebnou se nepojí jen špatné vzpomínky. Nejspíš už navždy si s ní budeme spojovat dva skvělé učitele: paní Mgr. Kateřinu Loubkovou a pana Mgr. Marka Jasu. Oba nám byli úžasnými třídními učiteli, a ačkoliv každý z nich přistupoval ke svému úkolu, totiž vést naši třídu, jinak, oba odvedli tu nejlepší možnou práci.

Co se ostatních učitelů týče, za těch osm let se jich u nás vystřídalo dost a jen málo z nich o sobě může říct, že skutečně učili opravdu každého z nás po celou dobu, co jsme na této škole. Těmi vyvolenými jsou paní Mgr. Zuzana Jirchářová, která si získala titul nejlepší češtinářky, ačkoliv sama podotkla, že to nemůžeme vědět, protože nemáme nikoho, s kým bychom ji srovnali, a pan Vlastimil Zelinka, řečený Expert na taháky. K tomu ještě malá nápověda: Pokud ho máte na zeměpis, tak to bez taháků na jedničku asi nepůjde, ale to nevadí, protože ať si říká, co chce, ty taháky stejně většinou nenajde. Taky byste neměli v jeho hodinách luštit křížovky, jinak dostanete poznámku. A když už jsem u těch rad, své kolegy, kteří o tom ještě nevědí, bych asi měl taky varovat, že počínaje nejpozději kvintou a konče až oktávou si s panem Hedvíkem každý rok projdou Úvod do křesťanství, který – pozor spoiler – bude každý rok stejný.

Je tu i spousta dalších a všem za celou naši třídu moc děkuji, ale některé prostě musím vyzdvihnout jmenovitě. Paní Mgr. Petrová, která to s námi těch osm let málem taky vydržela a která skoro naučila Agi, kde je na mapě Řecko, dále Chemistry queen paní Ing. Málková, paní Mgr. Krejčová, která to každému spočítá, aniž by se u toho rozčílila, pan Mgr. Holeček, zachránce všech maturantů z biologie a těch, kteří si zapomněli vytisknout úkol, paní Mgr. Paulusová, která zase zachraňovala maturanty z matematiky, naši angličtináři, kteří si vždy dokázali najít způsob, jak hodiny trochu oživit a většinou nás u toho i něco naučit, naši němčináři, kteří měli tu smůlu, že se u nás pravidelně co dva roky střídali, pan ředitel Ing. Bc. Jakoubek, který se do nás horem dolem snažil natlouct něco o tom, jak se dělá prezentace v PowerPointu, jeho pravá ruka pan Mgr. Paulus, který mi dodneška nevrátil pamětní desku věnovanou panu Mgr. Humlovi poté, co nás opustil, paní Mgr. Holubářová a pan Ing. Dopita, kteří nás, lemry líné, snažili přimět k pohybu, slečna Mgr. Foberová se svým magnetickým stromem na inzeráty, pan Mgr. Hedvík, který si každý rok udělal čas a všem v čase Vánoc povypráví o křesťanství, a hlavně paní Dvořáková, bez které by snad škola nemohla vůbec být a která by nejspíš i zachránila svět, kdyby ji o to někdo poprosil.

Celkem vzato si za těch osm let skoro ani nemáme nač stěžovat. Po stránce studijní se nám jistě dostalo veškeré péče, kterou může škola nabídnout, a třeba zkouškové týdny, Úvod do Křesťanství, či laboratorní a projektová výuka je jasným příkladem toho, že Gymnázium Varnsdorf nabízí žákům možnosti, kterých by se jim na jiných školách nedostávalo.

Sice mezi námi jsou, a asi i vždy budou, tací, kterým se prostě nelíbí, že máme předměty jako je filozofie nebo rétorika, nebo že musíme psát sumarizace, dělat ročníkovky a chodit na projektové dny, ale já pořád věřím, že to jsou všechno věci, které nás nakonec posunou vpřed. I kdyby jen tím, že se na těch nekonečných hodinách filozofie naučíme troše trpělivosti.

Co se volnočasové činnosti týče, je jisté, že sami učitelé dělají, co můžou, aby nás, studenty, podpořili v našich zájmech, jak nejlépe dovedou. Prostřednictvím Akademie příslibu nám vždy nabízeli tolik různých možností, jak dobře využít náš čas a talent, kolik jen bylo možné, a tematická šíře všemožných kroužků se pohybovala od sportu, přes umění až k vědě, např. Klub Delta, takže při troše snahy by si zde jistě každý přišel na své. Navíc, která škola pořídí svým studentům televizi a Xbox?

Mohl bych se tady dál rozepisovat o věcech, jako je Vánoční jarmark nebo Maraton ve stolním tenise, ale myslím, že to, co jsem tu už napsal, stačí k tomu, abyste si udělali tak nějak obraz o tom, jak v naší třídě vnímáme těch osm let, které jsme zde strávili. Rozhodně nemůžu říct, že bychom se všichni ve všem shodli, koneckonců rozhádanější třídu jsem asi ještě neviděl, ale určitě můžu za všechny prohlásit, že jsme během našeho studia zde všichni nabrali spoustu zkušeností a společně zažili tolik skvělých věcí, že by to vystačilo na knihu, a za to jsme vděční.

A pokud Vám připadalo, že jsem tu moc často zmiňoval Úvod do křesťanství, tak máte smůlu. Když může pan Hedvík, tak já taky.

Shalom+

Za G8A 2020/2021

Adam Haufert