V červnu předchozího školního roku se nám podařilo realizovat hned dvě stříbrné expedice programu DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, více na https://bgv.cz/53-p-dofe.html). Výpravy v přírodě jsou pro účastníky programu odměnou za celoroční práci a zároveň cílovou etapou cesty za oceněním, které v ČR ročně získá jen několik stovek mladých lidí. Stříbrné dobrodružství se tentokrát uskutečnilo na pomezí českých a slovenských hranic v oblasti Bílých Karpat.
Krajina Bílých Karpat je součástí pásma pohraničních hor, ale od oblých křivek sousedních Beskyd se poněkud liší. Terén Karpat místy protínají ostré hřebeny jurských vápenců, které v kontrastu s loukami a pastvinami tvoří překrásnou krajinu. Přesto nebo snad právě proto mohou příkré kopce v parném letním dni lecjakého turistu nemile zaskočit. To se ostatně ukázalo hned první den na cestě z Púchova ke zřícenině hradu Lednice. Skutečná trasa byla o dost náročnější, než se zdálo při plánování v mapách na internetu. Odměnou však bylo tábořiště pod hradbami, setkání s roháči a obloha plná hvězd.
Další den se cesty našich dvou týmů rozdělily. Čtyřčlenný dívčí tým zvaný “Vlčice” ve složení A. Fürstová (G4), A. Warlop (G4), Kar. Slabá (G6), T. Tomašová (G6) se vypravil podél československých hranic na sever směrem k Pulčínským skalám. Smíšený tým “Medvědi” s M. Čepelákovou (G6), J. Hamplovou (G6), B. Bartlem (G7), M. Hockem (G7), O. Svačinkou (G7) a M. Seifertem (G7) v dalších dvou dnech putoval na jih a svou cestu zakončil v Brumově-Bylnici.
Přestože slunce svítilo na cestu oběma skupinám stejně, cestovatelské štěstí od posledního společného rozcestí u Bieleho Vrchu více přálo Vlčicím. Děvčata spolu na expedici vyrážela ve stejném složení již podruhé a na výkonu skupiny to bylo znát, byly sehrané, rozuměly si, měly podobnou fyzickou kondici a mohly se na sebe spolehnout v každé situaci. Krajinou středoevropské přírody zvládly putovat bez větších problémů. Nocovalo se na lesních tábořištích pod přístřešky, kterých jsou Bílé Karpaty plné. Holky ukázaly, že si hravě poradí s nocováním beze stanu i se společným vařením na plynových vařičích. Skupina nadto vynikala morálkou, kterou by jí mnozí cestovatelé mohli závidět - vstávalo se v 5:00 za svítání a než se dovařila voda na čaj, holky měly sbaleno.
Expedice “Medvědi”, složená ze čtyř chlapců a dvou dívek, oproti tomu čelila výzvě, kterou před odjezdem nikdo ze členů nemohl očekávat. Navzdory svědomité přípravě a plánování, byla skupina pro náhlý zdravotní hendikep jedné z děvčat postavena před nelehký úkol. Museli napnout všechny své síly a rozdělit si část bagáže zraněné členky a v pomalejším tempu expedici dokončit. Díky zkušenostem většiny členů výpravy s přespáváním a vařením v přírodě a jejich sportovní kondici se nakonec vše podařilo s vypětím společných sil dokončit. Přirozeně došlo k několika situacím, kdy míra kompromisu, tolerance a sebezapření dosáhla krajních mezí, ale vše nakonec vedlo ke zrodu skupiny, která se z prvotního slepence silných individualit stala skutečným týmem.
Cílem expedic DofE není jen samotná cesta, ale každá výprava plní také specifický úkol, který si sama stanoví. Naši studenti čerpali z tématiky československých vztahů a přišli s opravdu originálními nápady. Dívčí skupina si dala za cíl zdokonalit se ve slovenském jazyce a cestou ve slovenštině natočila videoblog dokumentující průběh cesty. Druhý tým se rozhodl zasadit děj Romea a Julie do problematiky rozdělení hranic Česka a Slovenska. Že natáčení obou dokumentů vyžadovalo úzkou spolupráci s domorodci a že zahrnovalo řadu komických situací, snad ani není třeba zdůrazňovat.
Stříbrná expedice do Bílých Karpat svou délkou i obtížností přesahovala nároky stanovené pravidly DofE a za její absolvování by se nemuseli stydět ani držitelé zlatého ocenění. Všechny podmínky expedic byly dodrženy a i přes překážky postavené před oba týmy jsme si nakonec expedice moc užili. Per aspera ad astra.
Vedoucí a hodnotitelé expedic, Marek Jasa a Štěpánka Dlouhá
Publikováno: 09.10.2023
