V návaznosti na cvičné expedice, které proběhly v květnu v okolí nedalekého Kyjova u Krásné Lípy, došlo na přelomu května a června také na realizaci ostrých bronzových expedic, a to v krásném prostředí Kokořínska. Svou premiéru si zde odbyly dva týmy: tým s pracovním názvem Holinky, protože sestával téměř výhradně z holek, a tým Smíšků, který vznikl smíšením dvou týmů holek a kluků. Zpestřením pro nás pro všechny byla opět spoluúčast týmů z Rumburku. Oceňuji zejména vzájemnou součinnost a pomoc nás vedoucích, které nám umožnily efektivně sledovat všechny týmy z obou středisek.
Oblast rozkládající se mezi Blíževedly a Dubou, je pískovcovým rájem uprostřed borových lesů, který vyjma vody oplývá neskutečnými přírodními krásami v podobě křivolakých lesních pěšin, pískovcových skalních formací, klenutých převisů a stinných slují. Tato krajina, jako stvořená pro odvážné poutníky a dobrodruhy, nás přivítala krásným počasím a milosrdně nás za příjemných letních teplot nechala na dvě noci složit hlavu nejprve pod převisem s tajemným názvem Tisícový kámen, později na římsách ještě magičtějšího Vlhoště s výhledem na celý tamější kraj.
O co těžší byla expedice cvičná, která především mrazivou noční teplotou bez milosti ztrestala všechny chyby v přípravě a výbavě a dala všem účastníkům celkem zabrat, o to lehčí byla ta bronzová. Nejen tím, že nabídla příjemné počasí, ale především pohodlím nocovišť a absencí problémů s blouděním a dolaďováním chyb v expediční výbavě. Obě party zúročily zkušenosti s navigací, měly dokonale zabalené batohy bez zbytečné mrtvé váhy, bez problémů si vařily a neutrpěly žádné závažnější újmy na zdraví.
Ale tak jako letní nebe není nikdy bez mráčků, tak ani naše expedice nebyla jen v růžových barvách, a to zejména pro tým Smíšků. Ti se nejvíce potýkali s nesehraností nového spojení dvou týmů, často se dohadovali a neměli daleko k rozkolu. Přesto expedici dokončili s dobrou náladou a mnoha nabytými zkušenostmi ohledně spolupráce a komunikace. Ne nadarmo se říká, že chybami se člověk nejvíc učí. Oproti tomu, Holinky si co do vzájemné spolupráce společně notovaly a byly si oporou v každé situaci. Expedici zvládly ve skvělém rozpoložení, na nic si neztěžovaly a navzájem si pomáhaly. Pro oba týmy, jak uvedly v závěrečném hodnocení, bylo nejtěžší obstarat si pitnou vodu, která je v pískovcovém království velkou vzácností, a bohužel ne všichni místní obyvatelé byli ochotni poutníkům vodu darovat. Ale paměť je milosrdná paní, která člověku uchovává především ty krásnější zážitky, ty horší pak smíchá s kapkou humoru a slouží pro pobavení publika, když dojde na vyprávění za dlouhých zimních večerů či na třídních srazech. A je jisté, že Smíšci i Holinky budou mít po tom všem, co zažili, určitě co vyprávět!
Tým Holinek: Anna Terezie Svobodová, Pavla Krajdlová, Gabriela Čepeláková, Ema Poláčková, Tristan Hrabal
Tým Smíšků: Natka Jurajdová, Klára Sladkovská, Sofie Goldbergová, Tadeáš Janák, Filip Barák, Vojta Souček
Vedoucí a hodnotitelé: Štěpánka Dlouhá, Marek Jasa
Publikováno: 22.06.2023
